Vše a nic

8. února 2018 v 21:52 | Bow
Mám co jsem hodně dlouho chtěla.
Po dlouhém HONU, který jsem popisovala v mimnulém článku, se mi dostalo to, co jsem si přála nejvíce.
Jsem nejlepší.
Jsem na nové pozici.
O stupínek výš.
"Neměla bys to brát. Máš si užívat života, seš tak mladá."
"Jen to vem, až si tuto pozici napíšeš do životopisu, nebudeš nikde pracovat od samotného začátku."
Být NĚKDO.
Všimne si toho vůbec někdo?
Stojí to za to?
Mě teda ano.
Jsem docela v tomhle ambiciózní a chci stoupat výš a výš.
Plní se mi sen.
Kolik je ale za tím úsilí?
Mají úspěšní lidé masku, kterou si doma sundavají?
Myšlenky se mi honí v hlavě, už je ani neumím postupně sepsat.
Dokáží úspěšní lidé být úspěšní ÚPLNĚ ve všem?
Naplnit všechny své sociální role manželky, ředitelky, milenky, matky, sestry a třeba i dcery, ÚSPĚŠNĚ?
Jak už jsem psala, dnešní společnost se honí za samými výsleky.
Vždy je dána priorita na jednu určitou roli.
Co když ale chcete dávat váhu na všechny role stejnou a být prostě nejlepší ve všem?
ZHROUCENÍ.
Následuje pomalé vyhasínání organismu a energie ve vás.
Přijdeme domu, sotva uklidíme, vypereme, nakoupíme a utahané si jdeme lehnout, abychom zítra mohly zopakovat ten samý koloběh.
Jednoho dne se ale systém zhroutí a my nejsme schopné se postavit na nohy.
Vyhaslý organismus.
Všeho s mírou.
Nehnát se za věcmi, které mohou počkat do pozdějších let.
Viď, Bow...
Ale když já chci všem dokázat, že jsem nejlepší.
Nikdo to stejně nevnímá.
Chci aby byli pyšní.
Budou?
Nejspíš ne.
Jsem na sebe pyšná já?
Ano.
A to je důležité.
Buďte také sami na sebe pyšní.
Protože vy vše zvládáte nejlépe.
Protože vy ste jedničky.
Protože to děláte pro svoji lepší budoucnost.
_____________________________________________________________________
Ale zároveň, žijte.
Ne jako já.
ŽIJ!
Vaše Bow
 

Hon

20. září 2017 v 23:02 | Bow
Být nejlepší.
Stojí na to vůbec za to?
Minulý člínek jsem psala, že se nechci honit za výsledky.
Ovšem dnešní doba je taková, že vedení chce statistiky, výsledky.
Honíte se od rána do večera, bez přestání, bez odpočinku.
Abyste vedení dokázali, že umíte pracovat, aby si vás udrželo ve firmě.
Nechcete, aby vás vyhodili, berete si přesčasy, chcete ukázat co ve vás je.
Když vás vyhodí, přijdete o vše.
Nový koloběh začíná, s hledáním nové práce, kde musíte ze začátku ukázat co ve vás je, aby si o vás udělali "obrázek".
Mít dobré výsledky.
Ale k čemu to je..
Vám?
Absolutně k ničemu.
Maximálně dostanete o 500 navíc.
Ovšem ty prášky na vaše nervy stojí 1500.
Stres.
Obavy.
Jsem dostatečně dobrá?
Neni kolegyně lepší?
Každodenní hledání statistik.
Porovnávání.
Chaos.
Hnání se za něčím, co je jen pouhé číslo.
Ukazalet toho, jak moc dřete a odměny žádné.
Koloběh.
Bolestivý.
K ničemu.
_________________________________________________________________
Nehoňte se zbytečně.
Žijte.
Prožívejte, žádný den nesmí být promarněný.
Už se vám zpět nevrátí.
Kéž by šlo vykročit ze své zóny strachu a napětí tak snadno.
Snažte se.
Bow

Cesta vpřed

1. ledna 2017 v 20:26 | Bow
A tak tu sedim na posteli zahlcena spoustou myšlenek.
Už je opravdu zase jiný rok?
Minulý rok byl rokem velkých změn a událostí.
Ze dne na den jsem se rozhodla vyjít ze svého stereotypního života a odletět na měsíc pryč si vyčístit hlavu.
Potřebovala jsem to jako sůl.
Moje rodina to nenesla moc dobře, obzvlášť táta.
Ale musel to zkousnout, letenky byly objednané, už jen vyrazit.
Na tento krok jsem pyšná.
Jsem o něco šťastnější?
Myslím si, že ano.
"Řecký způsob" mě naučil nebrát si věci tak moc osobně a trochu relaxovat.
Nehonit se za prací, za výsledky.
Užít si život, protože ho máme pouze jeden.
A uštvat se k smrti a dělat něco, co mě nenaplňuje nehodlám podstoupit.
Škola mě baví, chci pracovat s dětmi.
Děti jsou to, co mě baví a naplňuje.
---
Tento rok očekávám také spoustu změn.
Doufám, že budu na správné cestě hledání svého smyslu bytí.
Doufám, že budu stále s ním a bude mě dělat šťastnou.
Snad něco neposeru.
Jak je u mě zvykem.
Nesmím.
Zařekla jsem se, že nic neudělám.
Je mi s ním dobře.
Proč bych to měla dělat.
Není důvod.
Jsem šťastnější než minulé roky.
Snad tento rok bude šťastný, plný příležitostí a nového dobrodružství.
Jdu se opět ponořit do svých myšlenek.
Mějte se krásně, šťastný nový rok, dělejte to, co vás baví, ŽIJTE.
Bow
 


Blýskání..

11. září 2016 v 11:08 | Bow
Je mi lépe.Mnohem lépe..
Mám novou skvělou práci, ve které se mohu realizovat.
Chodím konečně do školy, která mě bude bavit.
Vypadá to všechno moc moc slibně.
I co se týče osobního života, nemohu si stěžovat.
Stal se ze mě jiný člověk, myslím.
Snažím se dívat na věci pozitivně, učím se.
Doufám, že tento můj "vzestup" nebude doprovázen následným pádem.
Děkuji za tuto šanci být štastnějším a plnohodnotnějším člověkem.
Vaše Bow

Dno

3. února 2016 v 20:36 | Bow
Chci toho tolik napsat..
Vypsat se z toho všechno co mě tíží..
Je toho moc, moc.
Mám pocit, že nikdy nemohu být šťastná...
Nedaří se mi..
Posledních pár roků se mmi prostě opravdu nedaří.
Jestli to má být zkouška, tak už je pěkně dlouhá a já už ztrácím sílu..
Potřebuju pomoct, ale...
Mam pocit, že mé volání o pomoc nikdo neslyší..
Jsem vyčerpaná...
Potřebuji být sama, ale zároveň s někým..
Mlčet spolu, ale vědět, že tu bude vždy pro mě..
Je to tak těžké..
Život je těžký..
Je mi 20 a ano, už říkám, že je život těžký..
Co budu říkat, až budu hlouběji v produktivním věku..?
Budu šťastná..??
Nejspíš ne..
Bojím se, že ne..
Mám žít celý život ve strachu?
Stejně už to dělám..
Žiji ve strachu...
Co by to změnilo..
Nic.
Změnu..
Chce to změnu.
Jako kráva.
Čekám...
Nepřichází..
Čekám...
Furt nikde..
Důvěřuji lidem, kteří mě zrazují..
Ti dobří už jsou totiž zabraní.
Znamená to, že nejsem dobrý člověk.?
Může to tak vypadat..
Jsem sama ze sebe zklamana...
Hodně.
Ba až příliš..
Moc mě to mrzí..
Vše co se stalo..
Opravdu má moje cesta vypadat takhle.?
Jestli ano...
Pak nevydržím..
Kdo mi to ale poví.?
Nikdo..
Začít od začátku??
Jak..
Kde..
S kým..
Sama??
Beznaděj..
Topím se ve svém vlastním životě..
Topím a padám ke dnu...
Ke dnu...
Bow

Kam dál